Kam patřím

Kam patřím

Opět stojím v hlavním nádraží od Karlových Varů.
Můj stres odchází, moje oči plní s slzách.
Opět jsem v Karlových Varech, opět jsem v
České republice a opět cítím, jako bych byl doma.

Vzpomínám jak stojím v horách a v lesích.
Jak kvetou černé bezy, jak vonějí lípy jako med.
Teď jdu do starého města, slunce padá v řece a topí se.
„Domov“, myslím. Přemáhá mě pocit domova.

Jdu dále a dále. Vzpomínám citace z básně
Karla Máchy: „Byl pozdní večer, první máj,
večerní máj, byl lásky čas.“
Cítím českou hrdost. A opět si vzpomínám.
Jsem Němec ale nejsem Čech. Nikdy nebudu Čech.
To je velice škoda...


Berlín-Jíh;
16.03.2024