Srdce

Vzpomínka na tebe
bude tu pořád...
Však ani zlatým klepadlem,
ni vonným kadidlem - neotevřeš již cestu,
do chrámu mého srdce.
Jsi prolhaná podvodnice
a přesto,
miluji tě čím dál více.
Znesvětila jsi kalich
z nějž přijímali mnozí.
Tenkrát - když zdála ses
tak vzálená,
tak cizí.
Bál jsem se o tebe,
bránil tě..."Tak co vy vrazi!?"

Jen další lež!
Tu odzvonila kostelní věž
a v minaretu usídlil se splín.
Změnil se otvírací čas,
do toho chrámu a jeho krás.
Snad jednou...
otevřu jej zas,
bych pomohl další z Vás.