Anotace: Inspirací mi byla epizoda z mého milovaného seriálu Červený trpaslík s názvem Psychoteror.
Pustina prázdná, mrtvolné ticho
Jen občasný pláč ozve se z dálky
Nadvládu má tady dáma jménem Noc
Černá tu hraje prim, světlo bys nenašel
Domovem jsou tady bolest a žal
Najdeš tu vztek a nahromaděný hněv
Pokud chceš lásku, jsi tady špatně
Zlomenou a slabou vyhnali ji odtud
Na nebi krvácí měsíc už dlouho
A hvězdy jsou mu jen tichými svědky
Není tu východ, ani Cháron tě nepřeveze
Už navěky s kostlivci tu budeš v kostky hrát
Ptáš se, kde že octl ses?
Co je to za bažinu?
Toť má duše, příteli.
Odtud už není návratu.
Skvěle jsi zachytil...obraz čehosi neutěšenýho... ještě že to "navěky" není jistý... to se jen dnešku takhle zdá... a možná se to bude takhle zdát i zejtřku, ale třebas taky ne...kdo ví?
17.03.2024 20:03:26 | cappuccinogirl
Sice se s tou básní dokážu ztotožnit, ale hlavní inspirace byla opravdu v Červeném trpaslíkovi, jak jsem psal v anotaci. To vyobrazení duše ztroskotance je tam opravdu výstižné :-)
17.03.2024 20:33:35 | fisus
A ty jsi udržel v tý výstižnosti laťku hore...nespadla, nepodlezls...super:-)
17.03.2024 20:38:57 | cappuccinogirl
Snad neni tak zle;-)
Pěkná.
17.03.2024 17:53:41 | Žluťák
Ovlivnil mě Červený trpaslík, ale částečně to sedí i na mě. Díky za komentář:-)
17.03.2024 20:35:32 | fisus