Kopretino
Kam odvál tě vítr?
Kam zahnal tě osud?
S kouskem mého srdce
Zmizela jsi neznámo kam
Kopretino
Má milovaná Kopretino,
Co pozvedla jsi mě k výšinám
Vytrhla mě z pekelných spárů
A ukázala cestu, kterou už mé oči neviděli
Kopretino
Kam zmizela tvá náruč?
Tvé oči, co vybízely k hříchu
Tvé rty, co nesměl jsem líbat
Tvůj dotek, co rozbouřil moře v mém nitru
Kopretino
I když moje oči nevidí tě, srdce bolí
A má duše za tebou pláče
Chybíš mi, má Kopretino
Kéž by mi tě vítr přivál zpět..
Už to přirovnání je nádherný... Kopretina, mám ji moc ráda:-)
A tahle je navíc se srdcem spojená. Nádherná báseň.
19.03.2024 10:49:01 | cappuccinogirl
Děkuji ti. Už tady pár věcí o Kopretinove dívce mám. Zkrátka je to pro mě stále živé téma ...
19.03.2024 15:26:40 | fisus