Za jednu ruku,
za dlaň přibitou visí.
Katani rozesmátí.
V bolavém davu,
pláč soucitný čísi
hlavu kloní:
v davu se ztratí.
Žíznivý vzdech,
tvář k slunci otočenou.
Katani čas si krátí:
do davu kamením...
Ta, co jeho byla ženou
mu otírá tvář,
On jí úsměvem platí.
Den se k obzoru stáčí
On z rozbitých úst sténá
a Ta, co jeho je žena,
hlavu svou odvrací v pláči.