Prostě život

Život je růže rozkvetlá,
která také někdy zvadne.
Každý jím jako pták prolétá,
rychle,pomalu,ladně.
Někdy je život jen představa kterou si dotyčný udělá,
někdo při sázce na svou budoucnost spoléhá.
Někdo vsadí na špatného koně,
a po celý život se topí ve vlastní zakalené vodě.
Jiný zvolí správně,
a tím najde klíč ke své bráně.
Ovšem cesta za svým snem je nejtěžší pro nás,
kde kdo nám nohy podrazí,
jiný zase chňapne hned po nás.
Ale myslím si,že nakonec každý za svým snem dorazí.
každý by měl za svým snem,mít rozum zdravý,
ovšem i mírně charakter dravý.
Něčím novým je pro nás každý den.
Je to jako zděděný gen.
Otevírají se nám nové nabídky a příležitosti.
A proto když se nám něco špatného přihodí,nesmíme strávit celý den v sebelítosti.
Ale,i když je to někdy těžké, musíme vyjít na denní světlo,
aby v našem srdci všechno rozkvetlo.
A proto se člověk sám před sebou nesmí skrývat,
s pozadím šedých dnů splývat.
Člověk si i ze špatnými příhodami,
musí uvědomit jaký to má život skvělý.
A s příjemnými náhodami,
jak je den příjemně vleklý.