Dva plameny v jednom těle
O jednu duši bojují
Jejich svár nadělal jizvy
Co čas nikdy nezhojí
První byl tu odjakživa
Druhý se z bolesti zrodil
V době, kdy má duše slábla
A všechen svět se na mě zbortil
Oba čeká věčná válka
Co nebude mít nikdy konce
Můj život mi tím ovlivnily
Ale o tom se mi psát teď nechce
Od toho mám své pomocníky
Pilulky plné chemie
Plamínky jimi na čas uklidním
Toť má duševní disharmonie
Příteli zatra je to těžký, ale já věřím v tvou sílu, tu vnitřní:-**
21.03.2024 17:13:52 | cappuccinogirl
Díky ti. Poslední dny si ve versich trochu ulevuju. Má osobní terapie :-)
22.03.2024 15:50:23 | fisus