V hebkosti pavučin padlá,
křehkostí paprsků popsaná,
ránem se do sítí vkradla,
krůpěj rán svítáním pozvaná.
Se zimou odchází splíny,
jak opar nad lesem mizící,
sněženky s drobečky hlíny,
vzbuzené travnatou ložnicí.
Ptáci chlad rozbřesku zdraví,
jarní déšť z kaluží pijí,
nový den do ticha slaví,
lehkostí svých harmonií.