Ticho

 

 

TICHO

 

Ležela v trávě,

aniž by chtěla,

plaňkový plot

hodil na ní stín.

 

Tichu se nechtělo

z pod jejího těla

uhnout pod slunce,

jako pod ruku.

 

Nohy jak vějíř

lehce rozprostřela.    

Uvízl v ní jak

vůně nad vodou.

 

Že klopýtl o stín

vědět nemusela.

Objala ticho jak

závrať strop.

 

Hltal ten klam

jenž plul tichem

a sevřel ji,

jak prsten drahokam.

 

29.3.2024