... pro tu poslední sloku si ukládám. *
31.03.2024 11:27:09 | Chane
Dík, psal jsem ti tu nějakou filozofii, ale smazalo se mi to. A řek bych, že jen dobře. :-)
31.03.2024 15:02:16 | Niška
Nic se nemá brát doslova. Dík.
On se občas ozve divnej hlas krásnej
odněkud, kde to nelze pojmenovat.
Raší jak klíček, kapka vody, země, a skořepina pukne.
Ani v zubech ji nerozkousneš.
Ale ta kapka rosy a voňavá zem, paprsek slunce, jitro bezejména a luna se dívá... A mlčí hudbou sfér.
31.03.2024 14:58:20 | Niška
Ó Služebníku, kde mě hledáš?
Hle, jsem vedle tebe.
Nejsem ani v chrámu, ani v mešitě.
Nejsem ani v Kaabě, ani v Kailáši.
Nejsem ani v obřadech a ceremoniích, ani v józe a odříkání.
Jsi-li opravdovým hledačem, spatříš mě ihned,
setkáš se se mnou v okamžiku.
Kabir říká: "Ó Sadhu! Bůh je dechem všeh dechů."
30.03.2024 19:37:24 | Niška
to poslední čtyřverší, by stačilo... hele:
Do očí bijící sen.
Kdo jen pozitivní vidět ráčí,
negací odmítaje,
sám stává se jejich nití,
nevědomky je tkaje.
...
je to perfektní;)*
29.03.2024 20:45:34 | Sonador
Kabír byl tkadlec, neuvěřitelnej tvor.
Mistr mistrů.
30.03.2024 19:29:33 | Niška
každý, kdo se potká s Pravdou, s absolutnem... najde to samé a dokonce o tom mluví podobně;) ale ano, Mistr to jistě byl...
30.03.2024 19:45:51 | Sonador
Slova jsou záblesky pohledu, pozornosti, vyzdvihující je z vjemů, co smysly jsou jak anténky... Co je ale tělo, v kterém to vše žije (anebo umírá)..?
30.03.2024 21:31:06 | Niška
Ba.. dík. Ale to víš, my raci... :*)
30.03.2024 19:24:14 | Niška
no, to nevim:)
30.03.2024 19:46:31 | Sonador
Raci jsou mírumilovní. Nerozuní konfliktu. Čekají, jako ten Kafka:
"Není nutné, abys vycházel z domu. Zůstaň u svého stolu a naslouchej. Ani nenaslouchej, jen čekej. Ani nečekej, buď úplně tichý a sám. Svět se ti nabídne k odhalení, nemůže jinak, okouzlen se bude před tebou vinout."
30.03.2024 21:48:55 | Niška