Jsou rána, kdy je duši zima.
Zamaluj kruhy pod očima,
usměj se v zrcadle, narovnej záda -
tak jak si to ta role žádá.
Role, co sis ji vybrala sama.
Že budeš bohém a že budeš dáma,
že budeš bláznivá a věřit na lásku
a těžko k chycení jak hejno modrásků.
Přesvědčíš svět a nakonec sebe,
že nejsou stropy, že je jen nebe.
....
Usměj se v zrcadle a vzpomeň si pro příště,
že svět je občas jak velký jeviště.
A tužkou připiš do scénáře
„Lidi nemají svatozáře“.