Tvůj čas

V kourovem dýmu,
nezvykle zahalen.
Jen zase hledám cestu v rýmu,
necítím se být poražen.
Často je pro druhé, sbírka mého psaní
Láska, zdá se byti, mé životní poslání.
Pohled však na sebe,
strach mi i nahání.
Jsem snad magnetem pro v srdci zklamání?
A tak když člověk cítí, že nemůže,
musí vrátit se zpátky, vstát.
Myšlenka na Tebe lasko pomůže,
rozežene kouřový mrak,
to si budu pro sebe přát.
Nikdy nemůžeš být skutečnou
Jsi totiž v nehmotných silách, v nás.
A tak ty pocite za tou slečnou,
Věř že na svou životní dívku máš ještě čas.
Škoda už jsem myslel,
že zaťukal a přišel.