Odsouzení

Kdo je ten kdo hlasy slyší?
Kdo je ten co je ve světě křičí?
Všechny problémy na hlavu mou!
No jen pojďte!Hodně si smlsnou.
Co třeba rovnou mozek mi z hlavy vzít a zanechat jen touhu…dál jít!
K čemu je touha bez srdce?
Když dál jít,jen s rukama a nohama já nemohu!
K čemu trapně přemýšlet,
když zloduch mi dnes krade celý svět!
Čemu říkáte moc?
Když sílu měsíce neznáte ani jednu noc!
Proč vy soudíte mne?
Sami nenapsali by ani větu!
A já zatím ukazuji umění světu.
Za to mě odsuzují?
Za to na mě hází protivné soudy?
Proč oni neukáží nic!Hm?
Toť otázka pro všechny zvědavé lotry.
Co mé knize chtěli by jít za kmotry.
Neuvidíte ani řádku z mé knihy!
Jen se zpátky ponořte do té své hlíny.
Dál odsuzujte mne za mou fantazii.
A dál obdivujte sílu vojáku v legii.
Vy umíte jen kritizovat,to co vám se líbí vlastně!
Ta odpověď sní docela slastně.
Kritika to jest závist neumělců
a všech dalších vyvrhelců.
Ale já bojovat však umím s tím.
Nechápete?Proto vidíte jen stín.
Stín stínu,který okolo chodí a straší.
Tu proradnou mysli vaší!
Až napíšete něco sami,
Můj klíč ke dveřím obdivu bude pro vás na mé dlani!