Proběhl černý hřebec ržavý,
proběhl naším polem,
přes oves poléhavý
a zastavil se pod topolem.
Vzepjal se, hlavou zakýval,
zpocená kůže, lesklá hříva,
ztepilé tělo samý sval,
v čích blesk, div se neusmívá.
Divoký kůň a volný kraj,
svobodná duše s větrem běží,
ohrada žádná, žádná stáj,
bez udidla a bez otěží.
...to mi přijde motiv jak od Puškina...tamní pláně jsou rozlehlé...pro volnost.
15.04.2024 17:29:54 | Marten
Svoboda má své kouzlo...:-) A svobodná duše i ten vítr dožene...:-)*
Krásná báseň.
15.04.2024 16:15:21 | cappuccinogirl