~~~~~~~~~~~~
V růžovém keři víla se vznáší
za ní se pyl z květů pomalu práší,
ten prášek zlatý ji na vlasy sedá
a ty se třpytí,ona je ráda.
Sukni má z máků košilku z kopretin
pod keřem růží si chvíli našla stín,
víla tam sedí lístkem se ochladí
pak mezi růžemi zase dovádí.
Pár krásných motýlů přidá se k víle
spolu pak prožijí moc pěkné chvíle,
víla si tancuje kolem všech růží
motýl je znavený jen tak,tak se plouží.
Víla však rozevře svou ručku vílí
a vyzve motýla pojď,posaď se chvíli.
Motýl se posadil na její ručku něžnou
a vílu nazve „všech růží kněžnou“.
V těch keřích růží šťastně si žijí
pokud ty růže neuvadají.
Pak spolu jinou zahradu hledají
a další motýli honem se přidají.
Už k sobě patří růže a motýli
zimu pak spolu ve skleníku prožily
ale ty víly má každý doma v květináči
když v noci spíte tak víly tančí.
Jo tak,vy je nevidíte?
V noci spíte.
~~~~~~~~
~~~~~~~~