Sedím nad rozpadlými verši
Hledám v nich to, co tam není
V hlavě ozvěna tvých slov
Co navěky mou duši mění
Slova nedokáží popsat srdce bol
To jen brečím mezi řádky
V hlavě vidina tvé tváře
A mé kroky chtějí najít k tobě cestu zpátky
Těžko hledat stezku tam, kde není
Nelze najít klíč od zamčené brány
Budu tu jen ležet a čekat
Až mocný Čas zahojí Amorovy rány
Silně pocitová, skvělý název. Čas opravdu hojí, jen to trvá...drž se.
20.04.2024 21:07:56 | cappuccinogirl
Brečet mezi řádky to máme podobné a děkuji za tuto básničku,tento styl je mi blízký jako melancholie,co nosím v sobě.velmi citlivé a opravdové a přeji mkinkovsky vše dobré.
20.04.2024 20:54:12 | mkinka