Zítřků třpyt

Pohrávaje s myšlenkou si
matnou naděj vnímat musí
vzpomíná jak zoufávaje
ve snu brázdil smutné kraje.
A teď znovu slepě sníce
osvícen od záře svíce
v duchu líbe sličné líce
co mu stačí kypré plíce.
V oči naději se dívá
jež stále zítřky jeho skrývá
neprozradí, co se děje
jen se na něj mile směje.