Třepotáš se kolem plamene,
do hřejivé záře hledíš,
jaký je asi plamen ve tvých očích,
jen se nedívej z blízka, v plameni zmizíš.
Dodnes nechápu proč
se tě lidé v denním světle štítí,
pro tvou světla posedlost,
tě málokdo jemnou síťkou chytí.
Přitom nejsi o nic méně,
než tvůj pestrobarevný příbuzný,
kvůli jeho posedlosti kvítím,
neunikne lidským sítím,
ty zase plamenům,
co je ve finále horší?
Být lapen motýlem nebo shořet můrou?