Malá divka, malá, menší,
před tou svět jen stěží klečí.
Malá dívka v obřím světě,
svůj osud jen v dlaních hněte.
Malá dívka mezi obry,
šlápne nohou mezi kobry.
Co je dobré, co je špatné,
rozum dívku neodvane.
Na kobry si pozor dávej,
svůj příběh jim nevykládej.
Obejmou tě, přiškrtí,
lásku v tobě rozdrtí.
Rozum někam odvál čas,
malá dívka ztrácí jas.
Život s ní si pohrává,
štěstí krutě schovává.
Smutná dívka zlomená,
na kolena sražená.
Na zázrak jen vyčkává,
viklat sebou nechává.
Malá dívko, neboj se vstát,
na dně už jsi, nebude pád!
Pohleď vzhůru na nebe,
mysli teď už na sebe.
Na svůj život, na své štěstí,
na tvou cestu plnou klestí,
kterou už jsi překonala,
navždy silná, i když malá!
Krásný příběh... a s moudrou radou na závěr... skvělé. Proti tolika okamžikům v životě jsme malí a ještě menší... ale všechny se nějak překonají a my právě na těchhle těžkých chvílích "rosteme".
24.04.2024 13:44:33 | cappuccinogirl