Po ránu krásně se sní,
když hlava je snů plna.
Připlují, jak mořská vlna,
kdy její břit se rozpění.
Z vln vychází záhadná žena,
vlasy má z perel a korálů.
Za zvuku větrných chorálů,
do mořských řas zahalena.
Den vzbudí se, je po snění,
na něj vzpomínka je živá.
Drápkem se chytla, neuplývá,
zůstalo je tiché potěšení.
Zachycená, i když jen drápkem...to je moc hezký...i den je hezčí, s takovouhle snovou vzpomínkou, ať už se zasunula kamkoli... krásná básnička:-)**
24.04.2024 13:41:19 | cappuccinogirl
Tak to mám každé pošmourné ráno, dokud mě ten můj chlupatý zabiják nevytáhne na ranní obchůzku kolem baráku. :-))
24.04.2024 16:42:08 | Kan
Hezké, však díky za každý hezký pocit, aj když se k ránu třebas rozplyne:-)
24.04.2024 12:56:11 | CULIKATÁ