Začalo to v parku
Začalo to v parku
procházeli jsme se v parnu
rozparek ti hladil kůži
a potisk květin na tvých šatech
ožíval
proč se vzdaluješ?
cože?
ani jsem to nepostřehl
seděli jsme na lipové lavičce
a přišlo mi že všechno si sedlo
že každé slovo co spolkli ptáci
vyzpívali pozpátku
že každý nový stín opsalo slunce
jako omalovánku
že každý úsměv prorokoval políbení
ale
já
se
v z d a l o v a l
proč ode mě sedíš tak daleko?
vždyť nesedím
seděl jsem
div jsem z lavičky nepadal
začalo to v parku
a dalších pět let se nám dařilo
to ignorovat
Autor Náladový básník, 26.04.2024
Přečteno 109x
Tipy 15
Poslední tipující: Vivien, IronDodo, Frr, Matahaja, Psavec, Sonador, cappuccinogirl, Ophelia81, zase já, mkinka, ...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk