Pochyby

Co dělat mám, kdyz jistota není,

když dušuješ se, ale pochyby kření,

že prý je to jinak, zdánlivý omyl,

chtela bych věřit, však vinu on nesmyl.

Když pochyby křičí, ať dávám si pozor,

když mraky se stahují přes jasný obzor,

když klid ti naruší výmluvy průhledné,

které však mohou být tvé pravdě úhledné?

Kde jistotu vzít, co snad pravdou jest,

mám vydat se pátrat na vlastní pěst?

Mám věřit, že plytké jsou všechny pochyby,

že jsou to pouze falešné srdce pohyby?

Kdo poradí mi, jak klidu dosáhnout,

jak své pochyby do pytle natáhnout,

řetězem zavázat, daleko zahodit klíč,

vše nejisté odložit a nechat jít pryč?