den se prořekl
bylo to vidět po nebi
jak ptáci střemhlav prostřelovali mraky
a slunce do děr tlačilo soumračnou krev
dodalo mi to odvahu vyčítat
stáhnout se před tebou zaživa
navlíct tě do svý kůže
a pak ti s posledním zakrákáním havranů
prostřelit hlavu
slovem
sbohem