Nepojmenovaný okamžik

Támhle ten člověk který s tebou teď mluví
To vůbec nejsem já

Cestou domů kde už doma nejsem
Jsem tě viděl všude
S každým kilometrem
Všechno to bývalo snadné
Jen jsme si to neuvědomovali
Teď se hrabem nazí v písku
A vzpomínáme na něžné vlny
Které nás hladily po vlasech

Jsi nejkrásnější hvězda na prázdném černém nebi
Víš že bych tě nikdy nedal
Nikdy bych nedopustil
Abys vyhasla

Protože jsi jenom jedna a další už nebude

Vzpomínám na dobu kdy jsem tě ničil
Týral tě a maloval po tobě své frustrace
A teď
Ty jsi ta která mi kreslí do srdce symboly nedůvěry a zloby
Ale nic na světě
Ani tvé předsudky
Mě nedonutí chovat se k tobě tak
Abych ti ublížil

Protože jsi jenom jedna a žádná další na světě už není

Vím že svět není takový jaký ho chci mít
Nejsi ta která mi vzrušeně padne kolem krku
A já nejsem ten který ti zazpívá tvé oblíbené písně
Asi jsme se navzájem zradili
Ztratili jsme naše něco co mohlo fungovat


Zapadající slunce posílá každou noc den spát
Zítra ráno začíná všechno znovu
Ale už
Bez tebe