Třešňový květ

Upadám do letargie
V očích růžový západ slunce
Věnovaný neVerunce
Zatímco se třpytí tvůj pohled
V mých osamělých očích
Na vrcholcích hor za svítání
Se můj rozum tobě pořád brání
Srdce mi nebude chybět
Až si ho vezmeš
A zasadíš přesně mezi tvé pokroucené záhonky
Pod oknem
Třeba se z toho nezcvoknem
Až spolu nebudem tak budeme chtít být spolu
Dokud nezaprší
A my nezmoknem
A co to zkusit jinak?

Letím vstříc konci je to můj osud
Musí to takhle dopadnout
Nemyslím už na nic
Ani na ně
Ani na nebe
Myslím na nás

Ten třešňový květ který jsem ti nikdy nedal
Byl pro tebe