na rozloučenou

jdu lesem a sněží

a hlavou mi běží

co měl jsem ti

nakonec říct

když z šedivých mraků

se sypou sny draků

z těch našich už

nezbylo nic



ty mně a já tobě

v té šílené době

jsme zkoušeli

kus srdce dát

dvě hromádky hlíny

v nich pohřbené stíny

a ruce, co

přestaly hřát



a na světě, co se furt mění

jistotou zůstává

když zmizí ti z života snění

rozum to nedává...