o bolesti

na poušti kůže

uschlá solná stopa

už není pro co plakat

už není pro co doufat



zarostla rána rtů

bez hlesu...došla slova

hromady kamenů

a ráno zase...znova



ti stejní bez viny

chlupaté pracky zloby

pach smírčí roviny

pod zakřivením skoby



a prsty vyťukaná

na vnitřní stranu žíly

vzpomínka na časy

co bez bolesti byly