Bublinkovej

Sluneční paprsky přehouply se přes zeď, mě začíná rej.
Kam chodí strašidlo, v noci, když spíš svým snem, neprohádej.
Za to, že zdá se ti podivnej sen jsem já odpovědnej.
Říkaj mi normálka Strašidýlko, jsem stín bublinkovej.

Otvíráš oči, zas čeká tě den a já, jsem vyřízenej.
Nezdá se, že bys byl po tomhle snu nějak zvlášť překvapenej.
Přes den se prospím, na večer vstávám a pak, pak je mi hej.
Navštívím jiného, nechám se zdát, jsem sen bublinkovej.