slova sladší než zralé fíky
a na konci jen otazníky
kroutí si svými ocásky
spolkni je, hochu, jak svou pýchu
dříve než donutí tě k hříchu
ty neodbytné otázky
věříš mi...chceš to...líbím se ti
jak krůpěj rosy na poupěti
iluze ostny zakryjí
a pak jen nad rozlitým mlíkem
pláčeš, probodlý vykřičníkem
ubohá oběť harpyjí