Vzhůru vítěznou ruku zvedá,
o padlé pohledem nezavadí.
Na všechno padá mlha šedá,
chladem bolest a rány hladí.
Nikdy mu růže nevykvetou,
nepozná jejich laskavou vůni.
Vojácké boty je hrubě smetou
a zašlapou do blátivých tůní.
Pěst vítěznou vzhůru zvedá;
čeho se, vlastně, pánem stal ?
V pustém kraji život hledá,
kde na kameni kámen nezůstal.
Kameni...vždy jen kámen!!! Nevadí mu to, je mu to blízké, bohužel:-(
Silná báseň, tu si neuložím, ale přála bych si, aby si ji ukládaly lidské "kameny", třeba by pak bylo míň lidských "trosek".
Pěknej den, Kane*
15.05.2024 09:28:59 | cappuccinogirl