Zamával jsem ji na cestu
a ještě chvíli na perónu stál.
Chtěla jít;
a já, bez zbytečných protestů
to připustil a ještě ji zamával.
Chtěla to; měl jsem ji přemlouvat ?
Jen jsem ji doprovodil a nechal tak.
Nasedla;
bez rozloučení mě nechala stát,
a já se díval, jak mizí její vlak.
Bylo to dobré rozhodnutí,
nechat ji odejít bez přemlouvání ?
Jsem si jist;
člověk nechce-li, nic jej nedonutí
zůstat, zvláště, když nemá stání.
Chtěla bych mít tolik jistoty, abych nikdy nad ničím nemusela pochybovat...na rovinu - vim, že nemám:-)
Dílko nese myšlenku, ze které jsem sice trošku na vážkách, ale budiž...připouští se:-)
Krásnej den přeju, Kane:-)*
16.05.2024 10:51:02 | cappuccinogirl