Co dělala jsem v noci?

Kuš, to byla
tma až do svítání.
Časopis krátil
mi čas,
kde ufon se smál.

Ale jeho oči byly
příliš černé.
Pro zajímavost
byla to Enigma.
Setkání s tajemnem.
Já zapomněla na rým
a počítala zvuky,
co dolehly na zem.

Kočka ze mně mlátila do žaluzií,
že jsem divné stvoření,
co prostě nespí.

Ráno jsem snídala
Medovník
a vzala do ruky kapesník.

Co budu zas dnes večer číst?

Raději něžný román,
co do růžové bude schován.

Strašit se
přeci není můj cíl.

La a la.

A tak se chlubím.
V řádcích svých dojmů
a přeji vám
krásnou cestu
pak po práci domů.