Kavárna
Kavárna
Kavárna
Koukám z kavárny
na lidi kolem
představují si v nich rodiče,
jenž jsou vzdálení Bohem.
Taky po lázních chodili
na procházkách se k sobě tulili.
Ukápla mi slza, nikdy je živé nezřím.
Představa nesplnitelná...
Asi tak, jak bych teď
uviděla Petřín.
Petřín možná někdy,
a rodiče drahé také,
až sečtou se mi dny
Bůh pokyne shora...
To rozhřešení svaté.
Komentáře (5)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Smět tak vidět za obzor, nebo ještě dál,
pak smutek by nám jistě vale dal...
Smuténka Marti, opatruj se, objímám(*)
24.05.2024 21:30:38 | Emily Říhová
Krásně jsi to Emily napsala, děkuji. Ještě jak naši žili, tak jsme několikrát probírali situaci, co bude pak, až umřeme.
I když byli věřící, nějaké ale tam bylo. Oni už tu pravdu, avšak nepoví. Necháme se překvapit třeba...se někde potkáme. Měj se krásně.
24.05.2024 22:30:21 | Marťas9
Věřím, že se s těmi, co odešli tam někam "za obzor" zase potkáme... určitě je dost takových, které bych ráda potkala znovu, třeba jen na krátké objetí a nic jiného než víra stejně nezbývá... opatruj se, Marti... Krásný večer (*)
24.05.2024 22:41:13 | Emily Říhová
Víra má velkou moc, proto věřme jakýmkoliv způsobem. Jak před 5 lety umíral můj 55 léty bratranec na rakovinu, poslední jeho věta zněla.,, Jednou se sejdeme." Ja mu na to odpověděla.,, To si piš." Pěkný večer Emily.
24.05.2024 22:49:55 | Marťas9