Zase jsi mě kopla do brňavky
To jsou ale rány to jsou ťafky
Po obcování a to vždy ve středu
Druhý den mě bolí dole vpředu
Bojím se že tohle nepřežiju
A tak chodím do hospody piju
Zase jsi mi uštědřila ranku
Do kotníku do holeně k spánku
Ti řeknu že jsi horší než ta zmije
Její uštknutí se někdy přežije
Milování s tebou bejvá hrozný
Vyžaduješ na mě všechno možný
Žádám rozvod v zájmu svého bytí
Nechám tě a taky toho pití
Doufám že bude jen jedno stání
Vše si nech a žádný zdržování
Najdu si pak ňákou jinou krásku
A s ní založím platonickou lásku