Dopis Giacomovi.
Dopis Giacomovi.
Milý pane Casanovo,
kde Vaše časy jsou, kde ?
Řekněte, alespoň, jedno slovo,
které se jinde nenajde.
Chtěl bych žít ve Vaší době,
dívčí srdce s Vámi dobývat.
Přál bych si, dokázat Vám i sobě,
jak vysokou hru dovedu hrát.
Řekněte, pane Casanovo;
jaké bylo, to Vaše, milování ?
Byla to láska na čestné slovo,
a bylo ho tolik k mání ?
Já vím, Vaše doba tomu přála,
galantní lásce kvetla pšenice.
Věříte, že za to stála ?,
i, když Vámi plnila věznice ?
Komentáře (4)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Promiň kane, ale nemůžu si pomoct...
?, i, když..... co to je, prosím tě?:-)
Jinak dobrý:-)
24.05.2024 16:25:24 | Žluťák
To jsou dvě čárky, které tam nemají být. Vzhledem k tomu, že psaní poezie nebazíruje na interpunkci a v básních nemusí být ani jedna čárka, pak nevidím důvod, proč by, naopak, nemohly být tam, kde je chci mít já. Proč by měla být jedna úlitba legitimní a druhá ne ? :-))
24.05.2024 16:50:35 | Kan
Jasný, tak tomu rozumím:-)
Já už jsem měl teorii, že si tak (jako třeba u not pro dechový nástroj) značíš místa nádechu:-)
24.05.2024 16:54:24 | Žluťák
No, v podstatě jsi na to kápnul. I poezii je potřeba umět číst a ne vždy to bez nápovědy je to to ořechové. Když čtu báseň s volným veršem a bez interpunkce, musím si to přečíst několikrát, abych měl jasno, kde je jaká emoce. Proto si to upravuji podle sebe a ne podle foršriftu. :-))
24.05.2024 18:47:50 | Kan