Nezapomeň…

I slabý deštík měníš na bouři
a v ní mě držíš pod stromem.
Zapálíš i to, co nehoří,
a rozum lehne popelem.

Kde vidím slunce, ty vidíš měsíc
a nutíš mě ho vidět taky.
Mám málo tam, kde ty máš nejvíc.
Chceš jít - a já se držet zpátky.

Vytváříš stíny beze světla
a nepřiznáváš vinu.
Co řekla jsi, cos udělala -
jsem svědkem všech tvých činů.