Myšlenka

Padá listí ze stromů,
A já zastavit to nemohu.
Čas plyne jako voda,
Ted,tady,všude i doma.
Sedím na jedné staré vaně,
A představuji si že jsem káně.
Vítr do tváře mi fouká,
Slunce z pod mraku na celý svět kouká.
Minuta předbíhá minutu,
Čas rychle plyne tu.
Teď myšlenek a rýmů plnou hlavu mám,
A sem na papír je odevzdám.
Básen vypráví o básníkových pocitech,
Které jsou ted v moci těch,které básník miloval.
Básník také nemusí vyprávět o pocitech svých,
Ale i jiných nebo smyšlených.
Básen je napsaná rukou toho,
Kdo fantazie měl v hlavě mnoho.
Někdo se s fantazií narodil,
Někdo jiný ji zas sám v sobě objevil.
Objevíš ji teprve tehdy,až sám sebe probádáš,
Nebo když nějakou otázku sám sobě pokládáš.
Není jednoduché přijít na to,po čem člověk vlastně touží!
Po čem se v myšlenkách neustále souží!
Já říkám,že vyhraje každý,
Kdo svou touhu či myšlenku chytit stačí!