Setkání.

Pane, postůjte se mnou chvíli,
nebo, sedneme si do trávy.
Co, kdybychom se seznámili;
jsem Lucie; a vy ?

Slečno, vidíte ? Už se stmívá,
a vůbec, já nemám čas.
A ten chlápek tam, jak se dívá,
z něj běhá mi po zádech mráz.

Ještě nevím, jak se jmenujete,
můžu vás představit, chcete-li ?
Teď vidím na vás, můj ty světe,
že byste raději byl v posteli.

Věřte mi, slečno drahá,
že hřebík jste na hlavičku trefila.
Je pozdě, čas mě zmáhá,
a vy byste se marně snažila.

Tak, co z toho bude, kamaráde,
tak bereš ji, anebo ne ?
Snad vidíš, děvče je mladé
a svou práci zastane.

Vidím, že z toho nebude nic,
holku mi nezdržuj a plav !
Doufám, že takových není vás víc;
jo, a někdy se stav.