velebíš hlas
který můj není
skrze mě mluví pochopení
skrze mě žiješ
a čteš
pod citem cit
šeptám
krev
přelévá se
jak písek v hodinách
všechno je prach
jen já
a ty
slova jak strach
a plné lopaty
vždyť víš
víš o mně skoro vše
den za dnem
cítím
jsem s hlasem
a hlasem jsem
tak
jsme
tak
zůstanem
vinavinavinavinavinavinavi
Lavinavinavinavinavinavin
naLavinavinavinavinavinav
vinaLavinavinavinavinavin
nevinaLavinavinavinavinav
nanevinaLavinavinavinavin
vinanevinaLavinavinavinav
nevinanevinaLavinavinavin
nanevinanevinaLavinavina
vinanevinanevinaLavinavin
nevinanevinanevinaLavina
nanevinanevinanevinaLavi
vinanevinanevinanevinaLa
nevinanevinanevinanevina
velebíš hlas
který můj není
skrze mě mluví pochopení
skrze mě žiješ
a čteš
pod citem cit
šeptám
krev
přelévá se
jak písek v hodinách
všechno je prach
jen já
a ty
slova jak strach
a plné lopaty
vždyť víš
víš o mně skoro vše
den za dnem
cítím
jsem s hlasem
a hlasem jsem
tak
jsme
tak
zůstanem
Skvělá báseň...a ta verze jedna jí sluší... nemám ráda UI v umění, ale tohle mne s ní trochu usmiřuje...moc ráda jsem si přečetla i poslechla:-)
Skvělý, palec hore...nó, dobře...i oči mám navrch hlavy...bo tohle...scifi za bílýho dne:-)))
10.06.2024 10:37:58 | cappuccinogirl
:D
Je ti jasný, že jsi právě dala přednost UI před synfonickým orchestrem a dvacetihlavým sborem? Když si představím, kolik dětí teď rodiče nebou moci nakrmit...
Kam ten svět spěje...?:-)
10.06.2024 07:08:26 | Žluťák
... symfonickým, samozřejmě...:-)
Ale nutno dodat, že se povedla... tobě básnička a UI ta 1. verze.
10.06.2024 07:45:11 | Žluťák