tečka

praská mi krunýř z pálené hlíny 

asi jak pukl můj pocit viny

za to, že slova, jak tažní ptáci 

stále se do stejných závorek vrací 

některé kulaté a jiné s hroty

znovu ten úporný pád do nicoty

znovu ta zbytečná hloupoučká léčka 

co zbývá nakonec? Snad už jen .