Nebraňme smutku kvést,
nebraňme slzám téci.
Nemějme strach o pověst;
kdo chtěl by žít v kleci ?
Vše, co život nám dává,
přijměme s odříkáním.
Co na to říct, než " sláva
živote, já se ti klaním. "
Býval jsem kdysi bouřlivák,
výtržník a taky rváč.
Dnes dávno mi ujel vlak;
mám za ním běžet, nač ?
Tyhle vlaky už nedohoníme
a při pokusu
se jenom strapníme.:))
16.06.2024 16:19:43 | Jiří I.Zahradník
Krásně napsané, palec nahoru...
16.06.2024 15:38:00 | Marťas9
Děkuji pěkně za komentář. :-))
16.06.2024 16:37:03 | Kan
Tolik pravdivá, skvěle napsaná...
Slzy-pomáhají.
16.06.2024 15:17:47 | cappuccinogirl
Mockrát děkuji za komentář. :-))
16.06.2024 16:35:59 | Kan