Květy sakur.

Rozkvetly sakury, čas k políbení,
v růžové stojíš závěji květů.
Někdo to vůbec neocení,
kdo život má bez podnětů.
Jaro se skokem blíží létu,
jsi-li sám, hledej přítele,
dívej se, určitě někde je tu
v rubáši postavy zmizelé.

Je láska všude, nebo není ?
Jaro již stárne, spěchá k létu;
ve slunečním zrcadlení,
labutě plují, jako při baletu.
Možná se zcela pletu
a láska je jenom na příděl.
Fraška, jak v podřadném kabaretu,
jakou, snad, ani svět neviděl.

Nahlédni za hřbitovní zeď,
tady jsou všichni si rovni.
V hlíně, a nebo v ohni;
nemohou dát již výpověď.

PS.
Povídám, povídám pohádku,
za tou zdí je svět ještě v pořádku.