Chci naučit se číst
tvůj inventářní list.
Tvé myšlenky, tvé skryté touhy
vždyť život není příliš dlouhý.
Už času mnoho věru nemám
když pohled svůj pak k nebi zvedám
a prosím Boha o záchranu.
Když napouštíš si večer vanu
a v bublinkách se koupeš
já myslím na tvé krásné tělo, snad není to má loupež.
Pak chtěl bych býti s tebou celou noc
zas prosím znovu o pomoc.
Pro štěstí vratké jak úzká lávka nad řekou
a než proudy slz z tvých očí na vždy dotekou
já pozvu tě večer na letní setkání.
Když slunce se k západu svému naklání
pod oblohu noční s hvězdami nad námi
nad našimi poblázněnými hlavami
pak létavice krásná zcela jasná proletí.
Já zeptám se tě mile lásko co je ti?
Proč slzy ti kanou dojetím.
Ty řekneš jen
díky za vše.
A na vždy budu ve tvém objetí...