Kosmický věk, pozemská krása,
hvězdný prach s vlasů si střásá
do truhlíků květovaných.
Ve svých básních lásku hlásá,
z vesmírných sfér přilétá spása
v korábech malovaných.
Nesmírné poklady roky střádá,
do pozemských údolí mlha padá,
láska vzplane, jak vích.
Ženich má léta, nevěsta mladá,
mezi oba nesvár se vkrádá,
náhle je na světě hřích.
Čas všechno spasí, co nevyléčí,
jsou mnozí, co času vděčí
za shovívavost.
Čas všechno řeší s velkou péčí
a nedá nic na babské řeči,
zmizí, když všeho má dost.
Krásná báseň, i když svéhlavá...ale teda pro mne TOPOVÁ je hned první sloka...a víš, jak to poznám??? Čtu si ji dokola a dokola furt pryč a furt jsem u ní:-)))
Ženich má spolu s léty i to, co nevěsta mladá posbírá až časem...
Třetí sloka - moudro v ní, i... prostor:-)*
23.06.2024 11:50:08 | cappuccinogirl
Při vlídné neděli jsi mě příjemně potěšila. Díky za komentář. :-))
23.06.2024 13:06:50 | Kan
Ty jsi můj úsměv, já tvý potěšení
pro vlídnou neděli jsme my dva - krásný propojení:-)
nebo...jako stvoření... nebo... nevim:-)))*
23.06.2024 13:21:52 | cappuccinogirl
Lidé by si měli častěji dělat, jeden druhému, či třetímu, radost. Ty mi pochválíš báseň, já ti hezky poděkuju, a hned je den usměvavý, i kdyby lilo, jak z konve. :-))
23.06.2024 13:32:15 | Kan
Ale Kane vzácnej, já bych se dokázala na tebe usmát, i kdybys mi mou báseň úplně sepsul... ty neeee??? Kluku, neříkej to...nebo si to na tebe zapíšu do notesa a až tě uvidim, tak si s tebou promluvěj mý...plíce:-)))
23.06.2024 13:39:21 | cappuccinogirl
Já bych báseň nesepsul ani tomu největšímu jelitu. Pokud by někdo měl k mému dílu relevantní připomínky a byl by schopen je i přes mé dotazy obhájit, nemohl bych se na něj zlobit ani vteřinu. Jen přiblblé odsudky mi dokážou hnout žlučí. :-))
23.06.2024 13:54:32 | Kan
Dooobře, nechám notes zavřenej, plíce v klidu a jsem s ještě širším úsměvem, než předtím... i jako občas "jelitní"... je-li to jelito dobře upečený a s křupavou kůrčičkou:-)))
23.06.2024 13:56:54 | cappuccinogirl