návraty

návraty

proč jsem se tolik snažil

dostat se právě sem

už všelico jsem zažil

bílou noc, černý den

 

už všelijaké věci

v prstech mých ožily

a duše, orel v kleci

párá se na díly

 

když čas se sype smysly

jak cukr do kávy

říkám si Vstaň a mysli

než tě to otráví

 

než libovolné slovo

stočí svět do pádu 

dědictví Ježíšovo

v pověsti o hadu

 

v blýskavém ránu věcí

cítím svá soukolí

mohu jen tolik přeci

co tělo dovolí

 

a v rozervaném šatě

vzpomínka nevinná

za námi v řídkém blátě

minulost usíná

Autor zase já, 24.06.2024
Přečteno 130x
Tipy 40
Poslední tipující: MatyhoZmaty, Bordža, Dejvis, jort1, Higeki, IronDodo, Fractura cordis aperta, kozorožka, Frr, Bufik, ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Líbí se mi to, neboť je to rýmované......Miluji rýmovaná říkání...( volný verš mi nesedne), A tohle je fakt kvalitní, hodné Archipoetovy dílny.

26.06.2024 14:21:20 | Bordža

líbí

přitom jsou hadi tak milí...

24.06.2024 19:03:27 | enigman

líbí

...to je jasná blues...;-)o zkušenostech...

24.06.2024 14:37:30 | Marten

líbí

já už skoro nic jiného nepíšu:))

24.06.2024 16:33:35 | zase já

líbí

...já už taky ne...;-) jiný témata jsou problém..

24.06.2024 18:23:24 | Marten

líbí

Máš dar. :-))

24.06.2024 14:29:38 | Kan

líbí

děkuji

24.06.2024 16:33:50 | zase já

líbí

Souhlas, neřekla bych líp, tak se drze vetřu:-)))

24.06.2024 16:20:29 | cappuccinogirl

líbí

:))

24.06.2024 16:34:01 | zase já

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí