proč jsem se tolik snažil
dostat se právě sem
už všelico jsem zažil
bílou noc, černý den
už všelijaké věci
v prstech mých ožily
a duše, orel v kleci
párá se na díly
když čas se sype smysly
jak cukr do kávy
říkám si Vstaň a mysli
než tě to otráví
než libovolné slovo
stočí svět do pádu
dědictví Ježíšovo
v pověsti o hadu
v blýskavém ránu věcí
cítím svá soukolí
mohu jen tolik přeci
co tělo dovolí
a v rozervaném šatě
vzpomínka nevinná
za námi v řídkém blátě
minulost usíná
Líbí se mi to, neboť je to rýmované......Miluji rýmovaná říkání...( volný verš mi nesedne), A tohle je fakt kvalitní, hodné Archipoetovy dílny.
26.06.2024 14:21:20 | Bordža
Máš dar. :-))
24.06.2024 14:29:38 | Kan