Game tower

V sedě na dně pyramidy,
vzpomínám na písky mládí,
rodiče si švitořili
se strejdy a tetami.

Pískoviště daleko je,
přízemí to neřeší,
tak ho v kýblech do pokoje
nosím, Mládek hraje mi.

Jak jsem pyšný, čilý, zpocen,
v obyváku stavím hrad,
tu však táta zařval, pojď sem!
šel se totiž vyčůrat.

A z předsíně uviděl,
co já bych všem záviděl,
pod stolem i na gauči,
kolem hradu, cesty, zdi.

No a jak to bylo dál?
koberec šel s pískem ven,
strýci, tety, vyklepán,
a já hrdě smutnil jsem.

Jó Kněžice, to je ves
pyramida do nebes.