socha

rosolem odpoledne propíjí se k noci

za plotem křik...startují motory

to zase bude večer...ten neodbytný pocit

že život utíká všem lahvím navzdory

setřené vzpomínky na tiché časy kdysi

cinkají pod víčky jak zlaté třepení

usne a s hlukem světa duše křik se mísí

a tiše ve spánku pro ten svět zkamení