Pod deštným nebem vzduch stojí,
větřík ani listím nepohne
Žal, co nás tíží, déšť z našich tváří smyje,
kapky slz si odstup dávají
V kapkách deště slzy nebe vidím,
vzpomínky se náhle objevují
Kam lásky naše odešly,
snad se se sluncem opět k nám vrátí
Osamělí s deštěm ve stínu tančím,
její ztracený rytmus hledáme
Vzpomínky se v srdci vinou,
jen v náruči naděje se zjeví
V deštné mlze pravdu nalézám,
v každé kapce se odpověď skrývá
Životní pouta nás v minulosti spojila,
s novým dnem se znovu naplňuje
V deštivém tichu naslouchám,
jeho šepot nám své tajemství prozrazuje
V jeho kapkách kousek dohromady skládáme,
vize budoucnosti nám světýlko v dáli ukazuje
Srdce nám v rytmu deště tančí,
snad se do jeho hudby ponoříme
V prostoru ticha a deště do hlubin propadáme,
kde se realita s našimi sny do jednoho spojí
Mnohoslovné, ale zdá se mi to bez pointy, motám se v tom, mnoho deště, ale málo vláhy.
08.07.2024 22:42:39 | Matahaja