Závist.
Závist.
Stařena, s kapucí do krhavých očí,
shrbena pod tíhou cizího štěstí.
Když může, jedovou slinou zaútočí
a raduje se a plesá nad bolestí.
Dokáže za úsměvy ukrývat se
a slídit a tajit své neblahé záměry.
Ze všeho nejvíce škodí kráse,
je přítelkyní moru a cholery.
Kde radost a štěstí kvete - strádá,
a láska ji do prachu zašlapává.
Do duší trpících se tiše vkrádá,
do duší, jimž lásky se nedostává.
Světem kráčí stará shrbená žena,
s kapucí do očí, má slídivý zrak.
Když potká štěstí, bolestně sténá,
pak v úkrytu sedí a čeká na soumrak.
Komentáře (21)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
No, to je celá ona. Pěkně si jí to ve své básni nandal. ST a pozdrav z Prahy. Daniela-danaska
13.07.2024 13:45:35 | danaska
to je ale dobrý text! kdyby jen lidi věděli, že tím škodí a ubližují hlavně sami sobě... ono se nadarmo neříká: přej, a bude ti přáno;)
10.07.2024 21:14:51 | Sonador
A pravdu má klasik, když tvrdí, že Závist je věčná... bohužel:-(
Skvěle jsi napsal.
10.07.2024 15:39:03 | cappuccinogirl
Závist je nejhnusnější vlastnost, kterou znám. Krásně jsi ji personifikoval.
Já mám hodně špatných vlastností, ale touto jsem naštěstí zůstala neobdařená. Tak se mi lehce žije.
10.07.2024 10:29:05 | Anfádis
Ta patologická je nebetyčné zlo. Ta drobná, která neubližuje, ale,jen nás pospouvá k dosažení rozumných cílů, může být i prospěšná. Ale, je lépe žít život tak, abychom ji nepotřebovali. Děkuji za komentář. :-))
10.07.2024 10:37:47 | Kan