mozaika

z odřezků kůže svůj obraz si skládám

ze zubů, z kostí pak lepím mu rám

umění mozaiky bravurně zvládám

co umím, to stačí mi, víc nehledám

ze starých vlasů si splétám cop vášní

tím vážu ruce vždy, když se chceš bát

polibek na nos, jak kočky...je zvláštní

že i když jsi v háji, tak začneš se smát

z nehtů a krve si postavím schody

tak jako kdysi až do svědomí

po nich pak vypustím všechny ty ódy

byla jsi, chcípla jsi v bezvědomí